Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.

Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace - místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.

Rychlé odkazy:        Vodní plochy a nádrže        Místa omezující odtok          Ohrožené objekty        Bleskové povodně

Velmi významná kritická místa se nacházejí u komunikace 264 z Jiřetína pod Jedlovou na Rybniště. Prvním kritickým místem je místo kde podchází Jedlovský potok pod touto komunikací. Je to v samém konci k.ú. Jiřetína pod Jedlovou a začátkem k.ú. Horního Podluží s tím, že při zvýšených průtocích v tomto potoce dochází k vybřežení vody z koryta tohoto potoka a zaplavování části této komunikace. Stejná situace nastává i u Malého Stožeckého potoka, který začíná na k.ú. Rybniště, není monitorován a v minulosti velmi významným způsobem při zvýšených průtocích ovlivňoval dopravní situaci právě na této komunikaci.

Dalším kritickým místem je oblast pod Velkým rybníkem, který se nachází na k.ú. Rybniště a ve správě k.ú. Rybniště s tím, že situace, která na něm vznikne v rámci povodňové aktivity významným způsobem ovlivňuje oblast pod tímto rybníkem, která se již nachází na k.ú. Horního Podluží a kde taktéž začíná záplavové území Horního Podluží, kde je situace taková, že koryto tohoto toku je meandrující a kapacita tohoto koryta v této části umožňuje rychlý nástup povodňové situace.

Dalším kritickým místem je určitě oblast u rybníka Světlík, u kterého se v minulosti ukázalo, že při zvýšených srážkách dochází k jeho rychlému naplnění a převodu povodňové vody přes tento rybník po toku, který dále směřuje do Horního Podluží, kde dochází k zaplavení části tohoto území v blízkosti mateřské školy, dále k místu, kde se voda z tohoto toku rozděluje na dvě části a taktéž část, kde prochází zatrubnění pod zdejší železniční drahou. Ve spodní části k. ú. jsou to především mostky, u kterých při větších průtocích není taková propustnost pro toto množství, kdy dochází právě nárazem vody k vybřežení koryta tohoto toku a zaplavování území.