Na území Horního Podluží se nejčastěji setkáváme s povodněmi v letních měsících tedy letními povodněmi, které jsou charakterizovány zvýšenými srážkami intenzivního charakteru nejčastěji od června do srpna a tyto zvýšené srážky způsobují velmi rychlý nástup intenzivní povodně, ale zároveň i rychlé ukončení této povodně.

Z pohledu Horního Podluží máme tři oblasti, které u nás mohou vyvolat povodňovou situaci. Na začátku našeho katastrálního území je to Lužnička, která prochází Velkým rybníkem, který je v těsném sousedství Horního Podluží, nicméně není na katastrálním území Horního Podluží, ale patří na katastrální území Rybniště. Právě pod tímto rybníkem vzniká záplavové území z tohoto vodního toku. Velký rybník je napájen dvěma způsoby: 1. samotnou Lužničkou a drobnými přítoky do tohoto rybníku, 2. vodním tokem Matyáska, který prochází přes Školní rybník a prochází přes celé území obce Rybniště a odvádí vody z tohoto území právě do Velkého rybníka. V minulosti to byly právě z těchto směrů nejčastěji zvýšené průtoky, které vedly k povodňové situaci na zdejším katastrálním území. Velmi nebezpečný z pohledu povodňové situace se v minulosti ukázal i rybník Světlík, který má drobné nesčetné přítoky, které tento rybník dokáží velmi intenzivně zásobovat tak, až je při zvýšených srážkách zcela naplněna jeho kapacita a odvod z tohoto rybníka procházející přes území Horního Podluží a při vstupu do obce se rozvětvuje na dvě části již v minulosti dokázal, že může vytvořit velmi intenzivní povodňovou situaci, která ovlivňuje obec na dvou místech, než se dostane do toku Lužnička.

Velmi složitá situace se nachází u Malého Stožeckého potoka, protože Malý Stožecký potok pramení a téměř po celou dobu prochází na k.ú. Rybniště ale v jeho neobydlené, horské kopcovité části a z tohoto důvodu tento potok není po celou dobu, než vstoupí na k.ú. Horního Podluží a do blízkosti komunikace 264, tedy komunikace z Jiřetína pod Jedlovou do Rybniště, monitorován. První skutečný bod monitoringu tohoto potoku můžeme sledovat u propustku pod touto komunikací, v minulosti docházelo při intenzivních srážkách k velkým průtokům v tomto potoce, až zcela k zaplavení propustku pod touto komunikací a voda šla přes komunikaci a ohrožovala dopravu na této komunikaci mezi Jiřetínem pod Jedlovou, Rybništěm, Chřibskou atd. Z tohoto důvodu je velmi důležité sledování tohoto drobného vodního toku, protože v minulosti prokázal, že umí vytvořit velmi intenzivní povodňovou situaci.

Z povodňového hlediska určitě stojí za zmínku i Jedlovský potok, který pramení na Jedlové, prochází přes k. ú. Jiřetína pod Jedlovou a v Kateřině se dostává do Lužničky. Je to na samém konci Dolního Podluží, nicméně je to na k.ú. Horního Podluží a tudíž vyplývá povinnost informovanosti o povodňové situaci pro obec potoku níže. Opět jako v případě Malého Stožeckého potoka, je stiuace stejná tento potok prochází přes k. ú. Jiřetína pod Jedlovou, po celou dobu není monitorován, prochází pod komunikaci 264. Z minulosti je známo přicpání a zvýšené průtoky pod touto komunikací s tím, že voda se dostává až na komunikaci a za touto komunikací přechází na k.vú. Horního Podluží. Tento tok není v blízkosti žádné usedlosti, tudíž prvním místem, kde dochází k jeho monitoringu je právě u této komunikace a další místo je až v oblasti Kateřina za obydleným území.

V Horním Podluží lze obecně konstatovat, že povodňová situace při jarním tání vzhledem k poloze obce a nižší průměrné teploty v jarních měsících je dobrá a nedochází k povodním právě v měsících jarního tání.

Rychlé odkazy:      Vodní plochy a nádrže       Záplavové území       Místa omezující odtok        Bleskové povodně

                                Historické zkušenosti s povodněmi